Někdy zdánlivě nekonečné silnice na českých a zahraničních dálnicích svádějí k rychlejší jízdě. Než ale dupnete na plyn a překročíte maximální rychlost, přečtěte si, jaký vliv může mít překročení povolené rychlosti na povinné a havarijní pojištění.
Maximální a minimální rychlost na dálnici
Nejvyšší povolená rychlost na dálnici v Česku je 130 km/h – to by měl vědět každý řidič. Na některých úsecích českých dálnic bude v budoucnu možné šlápnout na plyn o něco víc – až na 150 km/h. První takový úsek bude na dálnici D3 mezi Táborem a Českými Budějovicemi.
Možná méně známá je minimální rychlost na dálnici, která je v Česku nastavená na 80 km/h. Nižší rychlost může omezit plynulost provozu a zvyšovat riziko nehod.
Maximální povolená rychlost na dálnici v Evropě – přehled
Rychlosti se mohou lišit v závislosti na podmínkách, místních předpisech nebo sezónních omezeních.
Země | Maximální rychlost na dálnici (km/h) |
Albánie | 110 |
Belgie | 120 |
Bosna a Hercegovina | 130 |
Bulharsko | 140 |
Černá Hora | 100 |
Česko | 130 |
Dánsko | 130 |
Estonsko | 110–130 (podle ročního období) |
Finsko | 100–120 (podle ročního období) |
Francie | 130 (110 za deště) |
Chorvatsko | 130 |
Irsko | 120 |
Itálie | 130 (někde až 150) |
Litva | 110–130 (podle ročního období) |
Lotyšsko | 110 |
Lucembursko | 130 (110 za deště) |
Maďarsko | 130 |
Německo | Neomezená – doporučená (130 km/h) |
Nizozemsko | 100 (po 19. hodině až 120) |
Norsko | 110 |
Polsko | 140 |
Portugalsko | 120 |
Rakousko | 130 (někde až 150) |
Rumunsko | 130 |
Řecko | 130 |
Slovensko | 130 |
Slovinsko | 130 |
Srbsko | 130 |
Španělsko | 120 |
Švédsko | 110–120 |
Švýcarsko | 120 |
Velká Británie | 112 (70 mph) |
Nejnižší rychlost na dálnici povoluje Černá Hora, která je oblíbenou dovolenkovou destinací. Naopak rychlost na dálnici v Německu není omezená žádným limitem. Maximální rychlost na dálnici v Rakousku a na Slovensku je stejná jako ta v Česku. Zato naši sousedé na severu se rychlejší jízdy nebojí – maximální rychlost na dálnici v Polsku je 140 km/h.
Rychlost a pojištění: Jak spolu souvisí?
Co hrozí za překročení rychlosti na dálnici? Nejenže ohrožujete sebe i ostatní, v případě škody na vlastním nebo cizím autě si možná budete muset sáhnout hluboko do kapsy. Pojišťovna totiž nemusí rychlou jízdu tolerovat.
Představte si situaci, kdy dojde k nehodě na dálnici. A to právě ve chvíli, kdy překračujete maximální povolenou rychlost. V takovém případě může mít toto porušení dopad na částku, kterou vám pojišťovna vyplatí.
- Jak je to tedy v případě havarijního pojištění? Pokud si ho platíte a způsobíte škodu cizímu autu, pojišťovny bude pravděpodobně zajímat, jakou rychlostí jste v době nehody jeli.
Postup při překročení nejvyšší povolené rychlosti na dálnici
- Policie prokáže, že klient v době nehody výrazně překračoval povolenou rychlost.
- Pojišťovna má právo posoudit, do jaké míry toto porušení přispělo k průběhu a následkům nehody.
- Čím výrazněji řidič rychlost překročí, tím vyšší je pravděpodobnost, že pojišťovna nebude chtít škodu proplatit v celé výši.
Důsledky nedodržení nejnižší povolené rychlosti na dálnici
Podobně jako u maximální rychlosti, i jízda pod minimální povolenou rychlostí na dálnici může znamenat riziko. Zejména pokud způsobí kolizi nebo omezení plynulosti provozu. I v tomto případě může pojišťovna přihlížet k tomu, zda toto omezení provozu mělo vliv na způsobenou nehodu.
Jak se vyhnout problémům
Dodržování rychlostních limitů je jedním z klíčových pravidel, jak chránit sebe i ostatní na silnici a zároveň váš nárok na pojistné plnění. Jízda v povolených limitech vám přinese nejen větší klid, ale i jistotu, že v případě nehody nebudete muset čelit komplikacím s pojištěním.
Přečtěte si také:
Kupujete ojeté auto? Nezapomeňte prověřit najeté kilometry
Autor Michal Kárný:
Mám rád texty, které jsou jednoduché, přehledné, odpovídají na všechny otázky a dobře se čtou. Pojišťovnictví není jednoduchý obor. V Directu se proto už od roku 2019 snažím o to, aby lidé, kteří mají zájem, díky mým textům rozuměli tomu, co mají pojištěné a kdy jim pojistka pomůže. Pomáhá mi v tom i novinářská praxe z Brněnského deníku Rovnost, kde jsem začínal jako redaktor, pokračoval jako editor a svoje mediální působení ukončoval jako šéfredaktor.