Skip to main content

Podivné zvuky na půdě, ve sklepě i jiných částech svého bydlení mohou v následující zimě slyšet majitelé domů v České republice. Znamená to, že se tam pravděpodobně před chladem uchýlilo nějaké zvíře. A v domě bude nejen rušit, ale také dělat škody.

Je to příklad i malé šelmičky, která však dokáže majitele domů výrazně potrápit. „Přes zimu jsou dle našich statistik nejčastější škody od kun,“ přibližuje mluvčí Direct pojišťovny Nela Maťašeje. Připomíná přitom, že v létě dělají lidem škody v domech hlavně ptáci a vosy.

Pozor, ať se z vás nestanou pytláci

Kuna škodí například poškozováním aut, izolací na domech i zabíjením menších domácích či hospodářských zvířat. Není zařazena mezi chráněné druhy, ale jedná se o lovnou zvěř, zabíjet ji tudíž smějí mimo dobu hájení, tedy od listopadu do února, jen myslivci, jinak se jedná o pytlačení.

Při náhradě škod může pomoci pojištění. „V rámci pojištění majetku nabízíme u rodinných domů pojištění fasády. Zaplatíme škody na venkovní fasádě hlavních a vedlejších staveb, tedy i plotu, a vnějším zateplení. Pojištění se pak vztahuje i na situace, kdy zvíře poškodí vnitřní zateplení a izolaci, což právě kuny dělávají,“ přibližuje mluvčí Directu Maťašeje.

Pojištění pomůže dokonce i v případě, kdy kuna prokouše izolaci a půdu znečistí trusem. „Hradíme i jeho odstranění ale jen v přímé souvislosti s tím, že došlo k poškození izolační a jiné skladby střechy. Pokud chce klient jen a pouze odstranění trusu, to nelze,“ konstatuje Maťašeje.

Škody po kuně, které pojišťovna řešila, přitom nemusí být zrovna malé. „Pohybují se mezi 50 a 350 tisíci korunami,“ podotýká mluvčí. Nejen proto zdůrazňuje, že nejlepší je škodám předcházet.

Jak na kunu? Odborníci doporučují několik taktik

  • Už na podzim důkladně zablokujte všechny její přístupové cesty, stačí jí otvor o velikosti tenisáku.
  • Pořiďte si psa či kočku, kuna je jako sousedy nemá ráda. Jejich chlupy při línání pak můžete pro lepší účinek rozmístit na strategická místa. Můžete také bojovat proti ohni ohněm a nasadit do boje svoji vlastní ochočenou kunu.
  • Zkuste i jiné pachy, které kunám nevoní. Může to být voda po holení, vůně do auta, prádlo namočené v naftě, naftalinové či chlorové tablety. Ale pozor, zvíře si i na nepříjemný pach může po čase zvyknout.
  • Kupte sklopné pasti, které zvíře nezabijí, ale uvězní – nevypouštějte ho ale hned u domu, jinak se vám vrátí, odvezte jej radši nižší desítky kilometrů daleko.
  • Instalujte elektrické ultrazvukové odpuzovače.
  • Umístěte reflektor s pohybovým čidlem – na světlo jsou kuny citlivé.

Levnější deratizátoři

Obecně platí, že nikdy není špatná volba přivolat ke zvířeti příslušné odborníky. Ať už se jedná o mysliveckou stráž, hasiče, ochránce přírody a pracovníky záchranných stanic či deratizátory.

Výjezd posledně jmenovaných samozřejmě není zadarmo, ale v některých případech s tím pomůže opět pojištění. „V rámci asistenčních služeb k pojištění zorganizujeme a do sjednaného limitu zaplatíme příjezd a odjezd specialisty a náklady na deratizaci i dezinsekci,“ ujišťuje Maťašeje z Direct pojišťovny.

Deratizátoři jsou například nejlepší možnost ve chvíli, kdy se v domě přemnoží myši či jiní hlodavci. V domě decimují zásoby potravin či ohlodávají kabely a další vybavení.

Pokud jejich počty nejsou vysoké, lidé se jich mohou zkusit humánně zbavit potřísněním míst mátovým esenciálním olejem či chilli omáčkou, lze využít i elektronické ultrazvukové odstrašovače. Nejosvědčenější ovšem zůstávají tradiční metody různých pastí či jedu na hlodavce.

Veverky, netopýři, mývalové a další

Zmíněné nenásilné metody fungují také na veverky, které ve výjimečných případech také mohou okousat vybavení, vyhrabat cibule okrasných rostlin či vybrat vajíčka a mláďata z ptačích hnízd. Je chráněná, takže zabíjet ji nepřipadá v úvahu.

V poslední době se v Česku více šíří i invazivní mýval severní. Zvládá ničit nemovitý majetek i třeba sady a vinice, navíc přenáší nemoci a parazity jako je škrkavka. Usmrtit ho mohou myslivci, běžní lidé se musí omezit na metody jako zmíněné nepříjemné pachy či světlo s pohybovým senzorem. Důležité je také je k domu nelákat třeba otevřenou popelnicí plnou zbytků jídla.

Účast odborníků je většinou nezbytná, když se v domě usídlí nechtění netopýři. Všichni jsou chránění včetně hnízd a zabíjet je nepřipadá v úvahu. Pokud se majitel domu obává poškození domu jejich guanem, případně nemocí, které mohou přenášet, může zkusit otevřít všechna okna a zvíře vyhnat zvukovým plašičem, případně pošplícháním silnou voňavkou. Postup však lze uplatnit jen v případě, že ještě nehibernuje.

Pokud  to  nezabere, je třeba kontaktovat ochránce přírody či záchranné stanice, které netopýry z domu vyberou a postarají se o ně. Ochranáři přitom nedoporučují činit tak amatérsky. Někteří jedinci mohou člověka pokousat a naopak člověk může ublížit jim a mimo jiné se tak vystavit riziku pokuty. „Na její placení se žádné pojištění nevztahuje. Ani na to, když si klient neodborným vyháněním způsobí škodu,“ varuje Maťašeje.


Přečtěte si také

Vykradená chata? Hlavně do ní nechoďte

 

Komentář k článku